Působil v krucemburské škole v letech 1866 - 1887. Pocházel ze Skutče, ale do Krucemburku přišel z Hlinska na místo podučitele. R. 1868 byl jmenován zatímním učitelem a r. 1870 zatímním řídícím učitelem. Roku 1874 byl ustanoven definitivním řídícím učitelem. J. M. Tocháček založil „Pamětní knihu školy krucemburské". Kniha, kromě historie školy v Krucemburku, obsahuje v úvodní části kapitolu o historii obce a různé přírodopisné a zeměpisné údaje týkající se obce a jejího nejbližšího okolí. Tato práce se později stala základním pramenem pro vznik dalších prací o minulosti obce. Při leteckém bombardování obce 9. května 1945 však byla značně poškozena. J. M. Tocháček odešel r. 1887 do Ronova nad Doubravou, kde se stal ředitelem měšťanské školy.
Pocházel z Dolních Štěpánovic u Jilemnice. V krucemburských školách působil v letech 1878 - 1922. V letech 1878 - 1919 ve škole evangelické, kde od r. 1891 zastával funkci řídícího učitele. Když byla r. 1919 tato škola zrušena, přešel na školu veřejnou - státní, kde působil do r. 1922. Odtud odešel na zasloužilý odpočinek. V době svého působení v Krucemburku se věnoval historii obce. Celkem 11 let vykonával funkci místního kronikáře. Kromě této práce zanechal obci velmi významné a náročné dílo, které vyšlo pod názvem „Průvodce Krucemburkem s rodinnými kronikami". Tato publikace obsahuje soupis všech domů v Krucemburku a jejich historii od nejstaršího známého až po r. 1918. V Krucemburku také r. 1934 zemřel a je pochován na místním evangelickém hřbitově.
Pocházel z Nového Strašecí. Do krucemburské školy přišel z Čachotína a působil zde v letech 1888 – 1903. Odtud odešel do Bílku, kde se stal správcem jednotřídní školy. V. Hubatý je autorem spisu o zvycích a obyčejích v této oblasti Vysočiny. Originál spisu je uložen v Městském muzeu v Chotěboři.
Pocházel z Chotěboře a v krucemburské škole působil v letech 1903 - 1909. Byl výborným muzikantem, zakladatelem a vedoucím dělnického pěveckého spolku v Krucemburku. V době svého působení v Krucemburku také založil a vedl mužský pěvecký sbor, který měl až 30 členů. Byl autorem melodie písně „Kde Doubravka se v stínu rodí tichá". V r. 1909 odešel do Chotěboře.
Působil v krucemburské škole v letech 1903 - 1905. Pocházel z Velké Losenice. Byl literárně činný. Psal básně a napsal drobné literární dílko „Na vlastních cestách". Byl autorem slov k písni „Kde Doubravka se v stínu rodí tichá". Na počátku šk. r. 1905 - 1906 nastoupil na místo učitele v Malé Losenici.
V krucemburské škole působil v letech 1929 - 1967. Od 1. prosince 1946 zastával funkci ředitele školy. J. V. Janáček měl významnou zásluhu na výstavbě nové školy, když původní škola byla 9. května 1945 zcela zničena. Byl výborným muzikantem i zpěvákem. Rád zpíval národní písně i operní árie. Často také vystupoval při různých slavnostech a společenských večerech. Zabýval se historií obce a v šedesátých letech napsal obsáhlý spis o dějinách obce, který měl být vydán v r. 1966. K jeho vydání však bohužel nedošlo, takže se dochovalo pouze několik jeho kopií.
Pocházel z Prahy. Do Krucemburku přišel se svými rodiči jako student krátce před druhou světovou válkou z Křivoklátska. 23. ledna 1945 byl spolu s rodiči zatčen gestapem, obviněn ze spolupráce s partyzány a odvezen do koncentračního tábora v Terezíně, odkud se po válce vrátil sám. V té době dokončil studia na ped. škole a r. 1946 nastoupil jako učitel na krucemburskou školu. Působil zde do r. 1975, kdy odešel do invalidního důchodu. R. Holík byl autorem kapitoly o protifašistickém odboji v Krucemburku a okolí, která se stala součástí práce J. V. Janáčka o dějinách obce. 18 let zastával funkci místního kronikáře a více jak 25 let sledoval a vedl záznamy o počasí v Krucemburku.
Již v 19. století působili v krucemburské škole učitelé, kteří vstoupili do její historie svou obětavou a pečlivou prací. Protože však v té době nebyly o školách většinou vedeny písemné záznamy - školní kroniky, víme o těchto učitelích poměrně málo.
Mezi těmito učiteli vynikal především Jakub Pátek, který byl v letech 1826 - 1868 správcem (řídícím učitelem) veřejné školy. Ve své pedagogické činnosti se věnoval zejména otázkám výchovy mládeže a napsal na toto téma menší práci.
Další známou osobností byl František Pospíšil, který působil v letech 1845 - 1880 na evangelické škole. Za svou práci byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem. Bohužel před koncem svého působení byl stižen nervovou chorobou a musel zanechat učitelské činnosti.
Do dějin krucemburské školy také vstoupil svou výchovnou prací krucemburský římskokatolický kněz Václav Pešina z Čechorodu, známý vlastenec, pozdější kanovník pražské kapituly, který působil v Krucemburku počátkem 19. století. V krucemburské škole založil tzv. Zlatou a Černou knihu, do kterých se zapisovaly dobré skutky a přestupky žáků. R. 1858 byl za svou vydavatelskou i výchovnou činnost povýšen do rytířského stavu.
žáci 1. stupně, třídní učitelé
žáci 3. a 4. třídy, Mgr. Marion Polívková, Mgr. Věra Štouračová
chlapci 8. a 9. třídy, Mgr. Jiří Šikl
od 15:00 h v kmenových třídách, schůzka třídních důvěrníků bude v jazykové učebně od 14:15 h.
dívky 8. a 9. třída, Ing. Ivana Tomková
